neděle 28. dubna 2013

Smrt Múz očima Melissy Pink

(převzato z Facebooku)
"Zásadní informací ze světa literatury se začátkem roku stala zpráva, že lord Byron byl průkopníkem výživového poradenství. Stovky romantiček chtěly být stejně bledé jako on. Kdyby vydal knihu o dietě, stal by se z ní bestseller: Představte si, představte si, co jsem měl dnes k obědu! Brambory s octem! Leč paní Dobromila zemčata dle Byrona na stůl českých biedermanů neservírovala. Dle lordovy receptury totiž nutně způsobují průjem a u šťastnějších i zvracení. Nicméně octové brambůrky jedou za kanálem dodnes. A ctěný básník se díky tomu i po dvou stech letech dostal na stránky lifestylových časopisů.
Bestsellerem se měla (alespoň podle nakladatele) stát i bichle o anglických (a skotských) romanticích (Marie Michlová: Smrt múz. Praha: Argo (Torst - pozn. M.M.) 2012). Debut zásadního významu – podle anotace. Biografie nejlepšího spisovatele všech dob. Byron? Scott? Lockhart? Nikoli! John Smith. Novelist. Kdo že je ten John Smith? No přece ten, co po Byronovi hodil shnilé jablko! Stejně průměrný jako jeho jméno. Biederman vržený mezi romantiky. Svůj nudný život trávil na zámku Waltera Scotta nebo v Byronově posteli. A cenu pro nejlepšího básníka získal in memoriam své ženy. Velcí anglosasští básníci tu citují sami sebe a románové postavy ovládají svého románového autora. A autorka? Svou knihou vyhlásila smrt múz. Dobří básníci umírají v šestatřiceti. V sedmadvaceti rockeři. Ještě má dost času. I na Ortenovku. Ale to ještě letos bude muset v televizní reklamě na minerálku hodit jablkem. Bez humbuku to opravdu nepůjde. Není totiž mystifikací, neskrývá se za nickem ani na netu. Étos nejmladší české spisovatelky dlouho nevydrží. A nejkrásnější může být jen jedna."
(Škoda, že ani ta minerálka nevyšla)