Byli jsme a budem ve vánočních tipech:

http://www.femina.cz/magazin/zabava/laska-pohadky-recepty-aneb-co-rodine-pod-stromecek.html

Nová publikace - již příští měsíc v knihkupectvích

 

Nový rozhovor - Světy literatury

http://svetyliteratury.cz/?p=1176

Cross Club malotrh - diskuze o literatuře, spisovatelkách a prezentace knihy Smrt Múz

Děkuji všem, kdo jste přišli.

 

Studentpoint: Recenze
http://www.studentpoint.cz/259-recenze/11090-proc-dobri-basnici-umiraji-mladi/#.UZCk4jZIvmI

Živel

Živel č. 36 s rozhovorem se mnou a ukázkou z mé bakalářky ke stažení zdarma zde:
http://www.zivel.cz/data/file/36x.pdf

DISKUZE A AUTORSKÉ ČTENÍ

Knižní a módní malotrh č. 3 zaměřený na literaturu v ženském rodě, v neděli 26. 5. V klubu Cross od 14 hod. Cross Club, Plynární 1096/23, 170 00 Praha Příjemná atmosféra akce pod širým nebem před klubem (za nepříznivého počasí uvnitř). Knihy, móda, DJové, diskuse, film, elektroswing. ... Malotrh se koná již potřetí, tentokrát s tematickým zaměřením: „Literatura v ženském rodě“. Diskuse se zúčastní S. Francová, P. Hůlová, M. Michlová, T. Říčanová a L. Sobotová. Účast přislíbila nakladatelství Argo, AVU, Baobab, Dokořán, Deaf Messanger, Dybbuk, G plus G, Meander, Novela bohemica, Paseka, S pandou Pa v Londýně, Pěkný ptáček press, Torst. Za módu budou přítomni Crossphere, Jana Thálová, Parazit Fashion Store, TATE, V. Y. P. design.  Program: 14 hod. otevření stánků 18 hod. diskuse „Literatura v ženském rodě“. S. Francová, P. Hůlová, M. Michlová, T. Říčanová a L. Sobotová, moderuje M. Toman 19 hod. M. Michlová a Smrt múz s obrazovým materiálem ke knize 19,30 hod. promítání filmu o knize P. Hůlové vytvořeného autorkou Hudební program: DJové před klubem, elektroswing v klubu DJ Gadjo.cz & Telka  Kontakt: Marek Toman, tomanm@yahoo.com, 77 486 13 13

Smrt Múz očima Melissy Pink

(převzato z Facebooku)
"Zásadní informací ze světa literatury se začátkem roku stala zpráva, že lord Byron byl průkopníkem výživového poradenství. Stovky romantiček chtěly být stejně bledé jako on. Kdyby vydal knihu o dietě, stal by se z ní bestseller: Představte si, představte si, co jsem měl dnes k obědu! Brambory s octem! Leč paní Dobromila zemčata dle Byrona na stůl českých biedermanů neservírovala. Dle lordovy receptury totiž nutně způsobují průjem a u šťastnějších i zvracení. Nicméně octové brambůrky jedou za kanálem dodnes. A ctěný básník se díky tomu i po dvou stech letech dostal na stránky lifestylových časopisů.

Bestsellerem se měla (alespoň podle nakladatele) stát i bichle o anglických (a skotských) romanticích (Marie Michlová: Smrt múz. Praha: Argo (Torst - pozn. M.M.) 2012). Debut zásadního významu – podle anotace. Biografie nejlepšího spisovatele všech dob. Byron? Scott? Lockhart? Nikoli! John Smith. Novelist. Kdo že je ten John Smith? No přece ten, co po Byronovi hodil shnilé jablko! Stejně průměrný jako jeho jméno. Biederman vržený mezi romantiky. Svůj nudný život trávil na zámku Waltera Scotta nebo v Byronově posteli. A cenu pro nejlepšího básníka získal in memoriam své ženy. Velcí anglosasští básníci tu citují sami sebe a románové postavy ovládají svého románového autora. A autorka? Svou knihou vyhlásila smrt múz. Dobří básníci umírají v šestatřiceti. V sedmadvaceti rockeři. Ještě má dost času. I na Ortenovku. Ale to ještě letos bude muset v televizní reklamě na minerálku hodit jablkem. Bez humbuku to opravdu nepůjde. Není totiž mystifikací, neskrývá se za nickem ani na netu. Étos nejmladší české spisovatelky dlouho nevydrží. A nejkrásnější může být jen jedna."

(Škoda, že ani ta minerálka nevyšla)

Protentokrát

První pohled na obálku knihy Marie Michlové PROTENTOKRÁT aneb ČESKÁ KAŽDODENNOST 1939-1945 (nakladatelství ČAS, Řitka 2012) dával tušit, že půjde o vypsání osudu jedné rodiny. Maminka s kočárkem, několik děcek, faksimile domovského listu, v pozadí Prašná brána… Mladá historička (narozená 1989) však shromáždila zajímavý výběr faktů, příběhů a kuriozit z četných publikací a vzpomínek, jimž však dodala jistý esprit a smysl pro humor, pokud to chmurné téma dovolilo. Historie je vážná, závažná a sem tam naštěstí i úsměvná, přestože v pointě úsměv zmrzne na rtech. Knihu vřele doporučuji, a abych čtenáře navnadil, nedá mi to, abych místo nikoli nezbytného hodnocení uvedl několik mírně komentovaných střípků protektorátní mozaiky, jak je autorka sesbírala.

Celý text:
http://www.literarium.cz/index.php?a=recenze/jak-sel-protektoratni-zivot

Je Walter Scott dnes ještě aktuální?

zpráva o sorbonnské konferenci, která proběhla v červenci 2012

http://www.rfp.psu.ru/archive/3.2012/proskurnin.pdf

autor: Boris Michajlovič Proskurnin

В какой-то степени к этой группе примыкал доклад чешской исследовательницы Марии Михловой из Карлова университета в Праге о концепции красоты у Скотта.

Svým způsobem zapadala do této skupiny i přednáška o Scottově pojetí krásy, kterou přednesla česká badatelka Marie Michlová z Karlovy univerzity v Praze.

John Torrington, kapitán Svaté Anny

Tak se jmenoval můj v pořadí druhý román, který jsem napsala zhruba během jednoho roku někdy od podzimu 2003 (tj. ve svých čtrnácti letech). Jedná se o příběh velice známé tzv. Franklinovy výpravy, která měla najít arktickou cestu kolem Severní Ameriky. Výprava vyplula v květnu 1845 a zahynula za dosud blíže nevysvětlených okolností kolem roku 1850. Hlavním hrdinou a zároveň vypravěčem je mladičký poddůstojník John Torrington, který však naneštěstí trpí tuberkulózou, zápalem plic a mírnou otravou olovem - proto se nakonec stane prvním, kdo během výpravy zahyne (1. ledna 1846). Jako ukázku jsem vybrala úplný konec románu, jedná se tedy i o konec života Torringtona. Torrington se na marodce seznamuje s prostým námořníkem Johnem Hartnellem (ten nakonec zemře tři dny po Torringtonově smrti). Hartnell rovněž trpí tuberkulózou a zápalem plic, ale navíc je silně otráven olovem a proto začíná bláznit. O této výpravě bylo napsáno několik románů, ale všechny se zaměřovaly na události, které se staly až po Torringtonově smrti.
(Jo a kdo zadá jméno John Torrington do Google obrázků, jedná tak na vlastní nebezpečí!)

 

hroby (zleva) Johna Torringtona, Johna Hartnella a Williama Braina na ostrově Beechey

 

 Nemohu říci, že tam byla zima. Zima byla, když jsem si jako dítě hrál na draka, vydechoval nosem a představoval si, že je to vroucí pára. Nebo jsem setřásával sníh z větví, protože se mi zdálo, že když se tak moc prohýbají pod jeho tíhou, musí je to bolet. Zima, to byly večery u krbu s teplou dekou přehozenou přes kolena, zima, to bylo vzácné sušené ovoce o Štědrém dni. Tohle nebyla zima, jakou jsem znal, tohle byla zima jako z jiného světa. Slunce zmizelo již před několika týdny a zdejší nehostinnou bílou krajinu pohltila noc zdající se nekonečnou.

Respekt: Jiná dívka

č. 23/2012, s. 58-59
 

 několikerým kliknutím zvětšíte do čitelné velikosti

Celý rozhovor s Hanou Maciuchovou včetně vyjádření o Smrti Múz:

http://www.novinky.cz/zena/styl/292353-hana-maciuchova-laska-prichazi-sama.html

Když vás Múzy milují

Lžička v šuplíku 3/2012
strana 37
http://lzicka.wbs.cz/lzicka7web.pdf

Smrt Múz očima Městské knihovny

http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=3775015

Memoáry fiktivního spisovatele Johna Smithe, vrstevníka lorda Byrona, přítele Waltera Scotta a glosátora skotské historie a anglické literární scény první poloviny 19. století, který prošel podivuhodnými peripetiemi života a nezemřel smrtí múz.

Na sklonku života píše John Smith, slavný anglický špatný spisovatel, své memoáry. Narodil se v roce 1789, jeho dědeček z něj chtěl mít slavného básníka, on však byl líný a netalentovaný, takže začal raději psát román. Brzy se za poněkud skandálních okolností seznámil s Walterem Scottem a lorda Byrona napadl shnilým jablkem, čímž se proslavil. Poznal celou anglickou a skotskou literární scénu té doby, poznal i mnoho žen. Bál se však "smrti múz" - nemoci umělců, na níž umřeli postupně mnozí v jeho okolí. On však žil dál dál a proslavil se nejvíc svými dopisy lordu Byronovi, které vyšly bez jeho vědomí a za něhož se mu nakonec musí pomstít jeden z jeho bývalých přátel... Nyní třiadvacetiletá autorka na románu pracovala od svých čtrnácti let v mnoha verzích, později, jako studentka historie, prostudovala mnoho pramenů a prováděla i vlastní průzkum, takže v historii Skotska první poloviny 19. století je skutečně erudovaná, což lze z tohoto příběhu poznat. V knize však nejde jen o věrný historický popis. Celý text plný dějových zvratů až "smyků" charakterizuje určitá mladistvá praštěnost, s níž autorka nechává své historické hrdiny často mluvit jazykem současných českých postpubescentů, úmrtí a záhuby přečetných postav "hrne" se záměrnou nepatetičností. Co z toho je vyzrálé mistrovství a záměr a co zbytek skutečně pubertálního hraní si s příběhem v prvních verzích, to lze těžko oddělit, - ale výsledek je pozoruhodný. (i když by se jistě dalo ubrat tak 150 stran ku prospěchu věci).

Děkuji všem, kdo jste přišli na mé autorské čtení!

Názor Hany Maciuchové na Smrt Múz

Kompletní informace o mém autorském čtení, které bude tuto sobotu:
http://galeriestredokluky.cz/detail.php?id=57

Eva Klíčová rekapituluje literární rok 2012

Host, č.1, s. 18-19

Autorské čtení!

V sobotu 9. 2. proběhne autorské čtení z knih Smrt Múz a Protentokrát v galerii Středokluky od 17:00.
Více podrobností: http://www.galeriestredokluky.cz/index.php

Další shrnutí za rok 2012

Smrt Múz nevyjímaje
http://www.prahamestoliteratury.cz/cz/aktuality/109-co-vsechno-jste-se-mohli/

Protentokrát Protentokrát

Po dlouhé době někdo zmínil i mou knihu Protentokrát:
http://www.kjd.pb.cz/archiv/136-co-cetli-dospeli-v-roce-2012

Živel, č. 36 (2013), s. 50-56, s. 96-101

(po kliknutí myší na text či obrázek se zvětší a usnadní čtení)

 

Revolver Revue Zima 2012, č. 80, s. 233-234

Marek Vajchr: O mazaném Johnovi

(po kliknutí myší se text zobrazí ve větší velikosti)

Souvislosti č. 3, 2012, s. 283-286
Johana Petra Poncarová: Byronova sodovka, Scottovi psi a hledání klíče k literárnímu ráji
(kliknutím na text se písmo zvětší do čitelné velikosti)

Host rekapituluje uplynulý rok v literatuře:

http://www.casopis.hostbrno.cz/cs/archiv/2013/01-2013/rok-prozaickych-nadeji-a-basnickych-jistot
Zatřetí lze na řadě textů pozorovat upadající roli redaktorů a kritiků. Na počátku devadesátých let vždycky nezvládali jazykově stylistickou stránku knih, což se dnes snad již neděje. Úkolem redaktora je však také iniciovat posuny, proměny či vývoj textů. A k tomu bohužel nedochází, což je pak vidět na příkladu prací, jako jsou Vyhnanci Františky Jirousové nebo debut Marie Michlové Smrt Múz.

Smrt Múz na Kulturissimo.cz

http://kulturissimo.cz/index.php?literarni-darkovy-guru-tipy-na-knihy-pod-strome%E8ek&detail=969
Tato recenze je od stejné autorky jako jedna z recenzí na databázeknih.cz, proto je text obou recenzí víceméně totožný.
Vypravěč John Smith je ztělesněním průměrnosti (naštěstí však nepostrádá nadhled), vyrůstá nicméně v Anglii a Skotsku 1. poloviny 19. století pod vlivem poeziemilovného dědečka. Ten by z něj rád vychoval básníka, ale místo toho jej pouze naočkuje nesmiřitelným odporem ke všem poetům i jejich dílům. Ironií "osudu" John nakonec uspěje jako beletrista (ovšem stále ne natolik, aby dostal vytouženou literární cenu) a začne se přátelit s lordem Byronem, sirem Walterem Scottem, Johnem Gibsonem Lockhartem, Jamesem Hoggem i dalšími významnými autory. Výjimečný debut talentované mladé autorky se zabývá vztahem nadání a normality, literární praxe, časovosti a každodennosti, vlivem slávy, poměru fikce a "reality“… ale zároveň je to zkrátka legrace. Michlová jako by absolvovala transfuzi britské krve a s ní bravuru suchého humoru i břitké pointy. Za zmínku stojí i jazyk ve stylu překladů Dickense do češtiny, přičemž archaickou mluvu průběžně zpestřují nečekané nebo slangové výrazy, které scénám dodávají na životnosti, případně svou nepatřičností vytvářejí záměrný odstup. Příběh nemá nijak dramatický spád, což je dáno i tím, že tematizuje tok času a plynutí lidského života, který prostě trvá a pak končí, aniž by nutně oplýval správnou literární gradací či vyvrcholením. Čtenář však nezůstane frustrován, neboť na závěr opravdu zjistí, co vlastně tu "smrt múz" (vysychání tvůrčího pramene týkající se převážně básníků do šestatřiceti let, může ale postihnout autory v každém věku) způsobuje. Všudypřítomná rozpustilá ironie, bryskné postřehy a výroky aspirující občas i na "hlášky" ovšem z téhle historické fikce dělají neuvěřitelně zábavné čtení.

Smrt Múz v desítce nejlepších knih roku

http://www.fantasyplanet.cz/clanek/top-ten-roku-2012
V předchozích přehledech jsem vždy doporučoval něco trochu stranou fantastiky a nejinak tomu bude letos. Spousta lidí se bude zaklínat, žečeská kniha roku je Tučková nebo Hůlová nebo nedejbože Viewegh, ale nevěřte jim. Marie Michlová si střihla životopis neexistujícího největšího spisovatele devatenáctého století. Skota… Takže je jasné,že tahle kniha je prča. Ale zároveň pod vší tou zábavou najdete dokonalou poctu literatuře devatenáctého století a jeho velikánům, stejně jako zamyšlení nad tím, jak nás deformuje a mění náš vlastní mediální obraz. Kdyby Tim Powers někdy pojedl hodně vtipné kaše a dokázal se brát s nadhledem, napsal by Smrt múz. Ale on nepojedl, a tak to za něj musela vzít Michlová…